Přístupnost informací ve veřejné správě
Přístupnost je komplexní oblast a zaslouží si komplexní pozornost

Přístupnost webových stránek

Co je přístupnost webových stránek?

Přístupnost webových stránek je forma uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi uveřejňovanými způsobem umožňující dálkový přístup mohl seznámit úplně každý a to bez ohledu na používanou technologii nebo třeba zdravotní postižení.

Musíme si uvědomit, že jak třeba i hendikepovaný uživatel, tak jiná asistivní technologie (včetně klasického prohlížeče webů) pracuje s webovou stránkou určitým způsobem a ten se v mnohých případech může značně lišit.

Pojďme se na webovou stránku podívat ze dvou úhlů:

  1. Úhel pohledu běžně vidícího návštěvníka (pohledové čtení)
    Pro běžně vidícího návštěvníka webové stránky je pouhým pohledem relativně snadné určit, která informace z webu je pro něj v danou chvíli důležitá. Na stejné stránce může být pro někoho důležitá navigace (pokud je na hlavní straně webu a hledá konkrétní informaci), pro jiného hlavní text stránky (pokud třeba zjišťuje nový obsah na webu), pro někoho některý z formulářových prvků. Všichni tři tito uživatelé dokáží pohledem na stránku snadno identifikovat vizuální oblast, kde se informace pro ně důležitá nachází.
  2. Úhel pohledu asistivních technologií (strojové čtení)
    Uživatel přistupující k obsahu webu pomocí některé z asistivních technologií web nevnímá jako celý soubor informací, ale jako lineárně navazující seznam. Každý prvek (text, nadpis, odkaz, obrázek) vnímá jako samostatnou informaci, kterou lze zasadit do kontextu s ostatními pouze seznámením se s okolními objekty. Informaci tedy nevnímá jako pohledovou analýzu toho, kde je “vizuálně vidět” na webu, ale jako konkrétní bod ve struktuře stránky.

Abychom lépe pochopili přístup asistivní technologie k obsahu stránky, zkusme si stránku představit jako lineární seznam informací, nestrukturovaný, tedy v jedné úrovni, kde každá informace je na samostatném řádku a souvisí pouze s informací předchozí a následující. Nemáme tedy za sebou všechny odkazy, pak všechny nadpisy a pak veškerý zbylý text, ale stránku máme jako seznam třeba v posloupnosti nadpis; text; dva odkazy; další text; dvacet odkazů… Pouhými informacemi o typu objektu dokážeme zjistit, co je text (tedy nosná informace) a co je nadpis, nebo odkaz, nebo formulářový prvek (tedy informace vztahující se k funkcím webu).

Teprve správnou posloupností nadpisů, odkazů a textů dostaneme správnou představu o obsahu stránky jako celku, víme-li, že čím vyšší úroveň nadpisu, tím důležitější text, jsme schopni strojově identifikovat důležitý obsah na stránce (v nadpisu H1), navigaci stránky (opakující se série odkazů), nebo méně důležitý text (text v nadpisu nižší úrovně).

Proč to řešit?

Webová stránka musí být koncipována tak, aby její ergonomii bylo možno snadno a rychle rozpoznat jak opticky, tak strojově (SEO optimalizace, vyhledávače, překladače, převaděče textu na mluvenou řeč, či jiné asistivní technologie). Proto je tak důležité uspořádat informace na webové stránce tak, aby dávaly smysl procházené postupně. Přístupnost se snaží právě o tento princip, který může sloužit i pro jiné účely, než je právě procházení webů osobou s hendikepem (například nevidomý, který využívá speciální aplikaci umožňující převod textových informací na mluvenou řeč).

Zachování základních ergonomických pravidel a vytvoření webu se zachováním pravidel přístupnosti nesouvisí pouze s možností přístupu k informacím skutečně pro každého, ale třeba i s činností vyhledávačů, analyzátorů obsahu, nebo mobilních zařízení.

Legislativní rámec

Obecně zveřejňování informací v ČR upravují vesmés dva zákony. Jsou to Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a pak pro určité odvětví pochopitelně jednotlivé zákony a prováděcí předpisy.

§ 5, odst. 2, písm. F), Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy stanoví, že “Orgány veřejné moci musí postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.” Konkrétní podrobnosti technických pravidel pak určuje Vyhláška č. 64/2008 Sb., o přístupnosti ta stanoví i konkrétní povinná a podmíněně povinná pravidla přístupnosti.

Obecně tedy platí, že každé webové stránky (a to nejen statické webové prezentace úřadů) týkající se veřejné správy a všechny jejich části musejí být přístupné.

Metodický rámec

V rámci Ministerstva vnitra jsou dvěma základními dokumenty pro tuto oblast následující metodiky:

  • Metodický pokyn k Vyhlášce o přístupnosti
    Revidované znění metodického pokynu Ministerstva vnitra k Vyhlášce o přístupnosti a k jednotlivým pravidlům přístupnosti. Obsahuje návody a pokyny pro splnění pravidel při tvorbě webových stránek.
  • Technický manuál pro tvorbu přístupného webu
    Poměrně komplexní technický dokument pro tvůrce webových stránek, který z mnoha úhlů popisuje jak tvořit web tak, aby byl obecně přístupný a aby splňoval pravidla přístupnosti daná národní legislativou. Navíc obsahuje rozsáhlou teoretickou část, která také hovoří o přístupnosti z několika úhlů. Zpracováno jako výsledek projektu v roce 2010.

TIP: Blind friendly web je webový portál o přístupnosti webů, kde najdete spoustu užitečných informací, metodik, tutoriálů a zdrojů

Pro webové aplikace dále existuje mezinárodní metodika Accessible Rich Internet Applications WAI-ARIA 1.0 která určuje přístupnost interaktivních webových stránek a aplikací (pouze v angličtině).

Výhody a nevýhody

Je jednoznačným faktem, že na stránkách vytvořených podle pravidel přístupnosti se lze lépe orientovat a zároveň lze jak pohledem, tak lineárním čtením snáze dosáhnout konkrétních informací. Nejen asistivní technologie, ale i řada alternativních internetových prohlížečů, zařízení PDA nebo inteligentních přístrojů pracujících s webem pomáhá uživateli se na stránkách orientovat.

Některé z výhod přístupného webu:

  • Lepší práce s vyhledávači
    Web, který je přístupný a logický, je dobře zpracovatelný i pro vyhledávače. Řada vyhledávačů již dnes preferuje ve zobrazování výsledků weby, které splňují pravidla přístupnosti.
  • Lepší aplikovatelnost analyzátorů obsahu
    Kromě vyhledávačů samozřejmě rozumně a logicky napsaný web ocení i nástroje pro analýzu obsahu a jeho další zpracování.
  • Webové stránky nejen z počítače
    Již se o tom hovořilo, ale je třeba zdůrazňovat, že s webem nepracují jen počítače a jen webové prohlížeče. I na našem trhu lze již dnes koupit třeba televizi s vestavěným webovým prohlížečem, která se umí připojit k internetu. Webové stránky tak třeba mohou poskytovat informace o pořadech, ale také na přání uživatele úplně jiný obsah. Řada různých informačních terminálů a řada různých informací u kterých byste to ani nečekali, je výsledkem webu a jeho rozšiřujících možností a různých specifických zařízení.
  • Lepší možnost přístupu alternativními prohlížeči
    Ne každý má zrovna Internet Explorer, Mozillu, nebo Operu. Ale i se Safari, NetViewem nebo třeba MIW musí být webové stránky snadno dostupné.
  • Technologická neutralita
    Jeden ze základních předpokladů je, že webová stránka nesmí být přístupná pouze s určitým zařízením nebo s určitým druhem počítače.
  • Rychlejší dostupnost informací
    Na webu se splněnými pravidly přístupnosti se rychleji a snadněji hledají a získávají informace.

Webová stránka, která splňuje základní principy přístupnosti a ergonomie se daleko lépe strojově zpracovává.

Zmiňme i problémy související s tvorbou přístupností webu. Obecně se dá říci, že jediná nevýhoda je časová. Konkrétně je třeba získat znalosti zásad přístupného webu a tyto zásady dodržovat. Pečlivost a strávený čas při návrhu, tvorbě a publikaci přístupných webových stránek jistě nezastíní výše zmíněné výhody.

Pravidla přístupného webu

Pro naplnění legislativní i logické povinnosti přístupnosti byla stanovena Pravidla přístupnosti jež jsou souborem konkrétních technických pravidel, která je nutno splnit. Z těchto pravidel vychází i zmiňovaná Vyhláška o přístupnosti. Výchozím normotvorným rámcem k přístupnosti je mezinárodní norma WCAG (Web Content Accessibility Guidelines), která tak tvoŕí základ pro stanovení pravidel a principů. Norma WCAG v předchozí verzi 1.0 je výchozí normou pro tehdejší stanovování konkkétních pravidel přístupnosti webu.

Kromě samotných pravidel jsou k dispozici i některé nástroje s jejichž pomocí si můžete soulad s pravidly a principy prověřit.

Pravidla přístupnosti jsou rozdělena do několika kapitol:

  • Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
  • Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uživatel
  • Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné
  • Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné
  • Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
  • Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek

Seznam pravidel a seznámení s nimi

Mezinárodní norma WCAG

Pro přístupnost (nejen) webových stránek a webového obsahu existuje mezinárodní norma Web content accessibility guidelines 2.0 jíž chceme zohlednit v připravované legislativní úpravě. I na tomto webu se můžete dozvědět více o WCAG 2.0