Přístupnost informací ve veřejné správě
Přístupnost je komplexní oblast a zaslouží si komplexní pozornost

Projednávání návrhu směrnice Evropské unie k přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru

Evropská komise připravila návrh nové směrnice ke sjednocení právního rámce povinností členských států pro přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru.

V roce 2014 se také z iniciativy České republiky návrh směrnice resuscitoval a opět se dostal na jednací stoly.

Návrh směrnice

Podívejte se na původní Návrh směrnice v českém jazyce (PDF)

V říjnu 2015 probíhá diskuse nad novým návrhem směrnice.

Změny ve verzi 2014

V roce 2014 došlo k poměrně zásadnímu posunu a byl vypracován revidovaný návrh směrnice. Mimo jiné přináší tyto zásadní změny:

  • Text směrnice byl změněn, aby se vztahovala na všechny internetové stránky subjektů veřejného sektoru
  • Povinnost přístupnosti byla zobecněna tak, aby se vztahovala na celý obsah webových stránek
  • Explicitně se ve směrnici uvádí povinnost přístupnosti formulářů a autorizačních prostředků (ve vztahu k nařízení EIDAS a k elektronickým službám)
  • Byly přidány a změněny některé klíčové definice (jako “asistivní technologie”, “webové stránky”, “obsah”, apod.)
  • Rozšiřuje se povinnost přístupnosti na všechny webové stránky a na veškerý obsah “placený z veřejných peněz” (tedy širší definice)
  • Byly vyjasněny některé původně dosti nejasné aspekty, co to vlastně je
  • Směrnice se odkazuje na evropskou normu jež do jisté míry vychází ze standardu WCAG 2.0



Změny ve verzi 2015

  • Napravuje se dvojkolejnost vůči legislativě o audiovizuálních dílech;
  • Úpravy v definicích - zejména jejich optimalizace s normou;
  • Upřesnění podrobností k povinnému prohlášení o přístupnosti;
  • Upřesnění vazby na principy podávání zpráv;
  • Zavedení postupné implementace směrnice v čase (minimálně 2 roky pro nové stránky a 4 pro stávající).

Předmět úpravy

Cílem nové směrnice má být sbližování právního legislativního rámce členských států v otázce přístupnosti vybraných typů internetových stránek subjektů veřejného sektoru tak, aby informace a služby veřejného sektoru mohly v maximální míře využívat i osoby se specifickými potřebami. Návrh směrnice podporuje členské státy při naplňování jejich závazků ve věci přístupnosti internetových stránek, stejně jako i závazku řídit se Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, konkrétně jejích článků 4, 9 a 21, pokud jde o internetové stránky subjektů veřejného sektoru. Například podle čl. 9 Úmluvy jsou členské státy a EU povinny přijmout vhodná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními mimo jiné k informačním a komunikačním technologiím.

Přístupnost internetových stránek je souborem zásad a postupů, které mají být při tvorbě internetových stránek dodržovány, aby byl obsah daných stránek přístupný pro všechny uživatele, zejména osoby se zdravotním postižením . Jedná se o obecné zásady technologického i obsahového charakteru, které se využijí jak při tvorbě internetových stránek, tak při prezentaci informací a služeb. Počet občanů EU s funkčním omezením či zdravotním postižením se odhaduje na 15 % populace v produktivním věku, tedy zhruba 80 milionů lidí.

Podle návrhu směrnice by měla být zajištěna plná přístupnost k veřejným službám, jako jsou sociální zabezpečení a zdravotnické služby, hledání zaměstnání, přihlášky na univerzitu a vydávání osobních dokladů a osvědčení, a to do roku 2015.

Pro tvorbu přístupných internetových stránek a obsahu existují mezinárodně uznávané a technologicky neutrální standardy – tzv. Kritéria úspěchu a požadavky pro úroveň shody AA (Success and Conformance Requirements for Level AA) ve verzi 2.0 pokynů pro přístupnost internetového obsahu WCAG 2.0 (Web Content Accessibility Guidelines) vydané konsorciem W3C (World Wide Web Consortium) jako mezinárodní norma ISO 40500. V EU je přitom nyní v souladu s WCAG 2.0 méně než 10 % internetových stránek.
Celkem 21 členských států včetně ČR již opatření týkající se přístupnosti internetových stránek na základě výše uvedených mezinárodních kritérií na vnitrostátní úrovni přijaly. Co se týká zvolených legislativních přístupů, jsou však mezi jednotlivými členskými státy rozdíly.

Nová směrnice má právní rámec harmonizovat a sjednotit tak povinnosti členských států a také práva osob se specifickými potřebami.

Oproti původní verzi z roku 2014 se revidovaná verze má týkat nakonec veškerých internetových stránek veřejného sektoru a má se vztahovat na veškerý obsah těchto stránek.

Očekávaná implementace

Původní návrh očekával implementaci do poloviny roku 2014. Protože však dosud směrnice není doprojednána a nebyla schválena, termín konkrétní implementace není vyjasněn, nejdříve to ale bude v roce 2017.

V rámci České republiky se přímá implementace týká zejména Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a Vyhlášky č. 64/2008 Sb., o přístupnosti.

Rámcová pozice ČR k návrhu směrnice

Česká republika jako členský stát EU zastává vůči návrhu této směrnice v určitých oblastech rezervovaný postoj. Návrh směrnice je jistě přínosem v oblasti zajištění rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, nicméně jsme přesvědčeni o tom, že aby byla směrnice v praxi vůbec implementovatelná, bude třeba projednat určité změny.

K dispozici je původní verze rámcové pozice ČR k návrhu směrnice. Při dalších aktualizacích tohoto dokumentu bude opět daná verze umístěna na tuto stránku.

Průběh projednávání

Jako každý návrh směrnice EK se i návrh této úpravy projednává vícekolově. Česká republika jako členský stát má plné právo vznášet nejen připomínky a návrhy na změny, ale také dotazy a požadavky na vysvětlení a upřesnění.

  1. Dne 3.12.2012 byl členským státům doručen definitivní návrh předkládané směrnice
  2. Dne 18.1.2013 proběhla úvodní prezentace Evropské komise k této směrnici (Zápis z jednání)
  3. Projednávání jednotlivých článků bude zahájeno v březnu 2013
  4. Evropská komise zaslala členským státům odpovědi na některé vznesené otázky (v angličtině)
  5. Od 7.3.2013 se začnou projednávat jednotlivá ustanovení navrhované směrnice. Na základě dokumentu s odborným pracovním stanoviskem byla za ČR vypracována instrukce k projednávání, dle které se bude ČR řídit při projednávání návrhu směrnice.
  6. Dne 7.3.2013 proběhlo další zasedání Pracovní skupiny Rady EU pro telekomunikace a informační společnost (Zápis z jednání)

    Projednávání návrhu směrnice se v rámci orgánů EU zastavilo.

    Důvody jsou dva: Jednak není obecná shoda na šíři záběru povinnosti přístupnosti (zda se vztahuje jen na webové stránky, či i na jejich obsah) a zadruhé chybí základní technické normy, jež by technické podmínky přístupnosti splňovaly. ČR v tuto chvíli oslovuje jednotlivé aktivní členské státy a pokouší se iniciativně dohodnout další postup v této věci.


  7. Na podzim roku 2014 se také z iniciativy ČR směrnice revidovala a opět se vrací na jednací stoly.
  8. V rámci vnitřního projednávání v Evropském Parlamentu a jeho orgánech byla směrnice pozměněna a bude projednávána v novém revidovaném znění.
  9. V říjnu 2014 Evropská komise projednala připomínky EP.
  10. V listopadu 2014 byl vypracován Revidovaný text směrnice a aktualizovaná instrukce ČR. Nyní se projednávají jednotlivá ustanovení. Stanovisko ČR k revidované verzi návrhu směrnice k web accessibility naleznete zde.


  11. V lednu 2015 byla novým předsednictvím EK rozeslána nová verze návrhu směrnice. Zásadní změny jsou: Napravuje se dvojkolejnost vůči legislativě o audiovizuálních dílech; Úpravy v definicích - zejména jejich optimalizace s normou; Upřesnění podrobností k povinnému prohlášení o přístupnosti; Upřesnění vazby na principy podávání zpráv; zavedení postupné implementace směrnice v čase (minimálně 2 roky pro nové stránky a 4 pro stávající). K verzi textu směrnice z ledna 2015 existuje instrukce k projednávání.
  12. V březnu 2015 probíhá diskuse nad novým návrhem směrnice.
  13. Nová verze směrnice z 23. října 2015 obsahuje LU PRES navrhované změny.

Diskuse k návrhu a implementaci nové směrnice

z IP 88.86.111.*** | 10.1.2013 11:22
Diky, odkaz uz je spravny. Ted to stahuje ceskou verzi.
z IP 88.101.92.*** | www.nic.cz | 12.1.2013 08:32
Zaměření Směrnice na služby, nikoliv webové stránky, sebou podle mě přináší nutnost změny pohledu na problematiku, kdy se bude nutné věnovat nejen přístupnosti stránek (jako dosud), ale rovněž přístupnosti dokumentů a formulářů, bez kterých by byly dané elektronické služby vlastně nepoužitelné (není možné, aby přístupný byl jen web, ale ne již vlastní formulář, to by šlo podle mě proti duchu směrnice). ČR/EU by rovněž měla stanovit, zda bude stačit, aby byl přístupný jen jeden kanál pro danou službu, nebo všechny - tj. např. zda u podání daňového přiznání bude stačit přístupnost datovek, nebo bude nutné mít přístupný i portál daňové správy.
z IP 46.135.107.*** | 12.1.2013 13:04
Směrnice je jistě přínosná. Děkuji za informaci.
z IP 88.86.111.*** | 17.1.2013 14:09
Navrh smernice jsem si procetl a priznam se, ze nekterym pojmum nerozumim a navic mam dojem, ze my to mame resene uz na narodni urovni obecne?
z IP 88.86.111.*** | 18.1.2013 12:38
Kdo se věnuje přístupnosti kromě MV? Nedělalo to z části MPO a ČTÚ?
z IP 46.135.100.*** | http://pristupnost-informaci.707.cz | 29.1.2013 08:21
Příspěvek vložen administrátorem z jiného zdroje diskuse:
Rád bych se vyjádřil k návrhu směrnice o přístupnosti. Z právního hlediska je návrh směrnice dosti nejasný, a používá dost zmatené a nevysvětlené pojmy. Dokonce se mi zdá, že EU si vykládá přístupnost trochu jinak, než u nás. Ale hlavně je to celé takové zmatené a já bych vůbec nevěděl, co to pro mne znamená za povinnosti. A jak je to s tou normou ISO k přístupnosti, počítá se s ní?
z IP 89.176.190.*** | http://blindfriendly.cz | 29.1.2013 22:43
S tím, co je smyslem té směrnice, asi lze v obecné rovině souhlasit. Na sjednocení požadavků na přístupnost nic nepřijatelného nevidím, nedává moc smysl, aby si každá země připravovala a navrhovala vlastní pravidla. Současně by však měla zůstat zachována nějaká možnost implementovat například vlastní best practice či výsledky nějakých výzkumů. Protože ani WCAG není bez chyb a jeho bezvýhradné převzetí bez možnosti korekcí by nebylo dobré.

Nejsem právník a má zkušenost s formálními dokumenty tohoto charakteru je minimální, ale co mi opravdu vadí a velmi komplikuje porozumění obsahu, je nekvalitní překlad, nesrozumitelné (a často vágní) formulace či míchání "hrušek s jablky". Poměrně často si vypomáhám i anglickým originálem a občas ani to nestačí.

Osobně si nedokážu představit, že bych takový dokument někomu předložil a chtěl po něm, aby se jím řídil.

První věc, kterou bych tedy určitě připomínkoval, je právě velmi obtížná srozumitelnost předloženého textu.

Pak bych se ptal, zda bude EU/EK nějak řešit i širší dostupnost nástrojů, pomocí kterých bude možné přístupné weby tvořit. Například vytvoření videa s překladem obsahu do znakového jazyka stále není nikterak triviální záležitostí, kterou by bylo možné plošně vyžadovat.
z IP 193.86.144.*** | 30.1.2013 07:59
přístupnost musí být i z pohledu osob ohluchlých a sluch.post. to znamená pokud jsou videa na webu, opatřit titulky, u kontaktů uvádět možnost osobu kontaktovat na emailu, né jen telefonicky.  u kontaktních formulářů apod. nesmí být povinná položka na vyplnění, aby se formulář vůbec odeslal, telefonní číslo. osoby se SP tel. neslyší. a všude se hlavně na webech uvádějí jen telef.spojení.emaily ani tak ne.
z IP 2001:1488:ac14:*** | www.nic.cz | 30.1.2013 08:23
Souhlasim s Radkem Pavlíčkem ohledně překladu, abychom však ale jen nenadávali na EK, tak bych chtěl upozornit, že je to hodně věc i ČR a MVCR, jak si překlad vykomunikuje, z mé zkušenosti vím, že EK a její jazykové oddělení je celkem otevřené, jen se musí vědět, jak na to a stát si za svým názorem.
z IP 46.135.45.*** | http://pristupnost-informaci.707.cz | 30.1.2013 10:10
Vloženo administrátorem z jiného zdroje diskuse:

Je vubec ta smernice v souladu s nasi legislativou?
z IP 46.135.45.*** | http://pristupnost-informaci.707.cz | 30.1.2013 10:11
Vloženo administrátorem z jiného zdroje diskuse:
...Abych se ale dostal k věci. Myslím si, že jakákoliv regulace čehokoliv v EU vzhledem k současné politické situaci a nevoli států k hlubší integraci se setká s odporem. Navíc diktovat státům, jak mají vypadat weby, bude vykládáno jako vměšování. Většina států EU má tuhle problematiku nějak vyřešenou. Takže možná regulace v této oblasti nakonec vůbec neprojde.
z IP 46.135.45.*** | http://pristupnost-informaci.707.cz | 30.1.2013 10:11
Vloženo administrátorem z jiného zdroje diskuse:

jaký je vlastně důvod, že přístupné mají být v EU jen některé stránky a služby? Proč nechceme přístupnost prostě celého internetu. Je dobře, že se tomu někdo v EU věnuje, ale technologie dnes přece umožňují aby všechno bylo přístupné. Proč tedy dělat přístupné jen něco? A jak to bude s naší vyhláškou? Když EU nařídí, že mají být přístupné jen některé stránky, přestane u nás platit, že přístupné je všechno, když právo EU je nadřazené?
z IP 46.135.45.*** | http://pristupnost-informaci.707.cz | 30.1.2013 10:14
Vloženo administrátorem z jiného zdroje diskuse:
tady je jenom návrh. Od kdy to bude teda povinně platit?
z IP 147.251.234.*** | http://blindfriendly.cz | 30.1.2013 12:19
[9] Díky za reakci. Rozhodně nebylo mým záměrem nadávat na EK, "kvalitu" překladu jsem hodnotil obecně. Mám ale za to, že by bylo vhodné na ni upozornit. Když si vzpomenu, jak jsme se vyhráli se zněním českých pravidel přístupnosti (až už těch prvních, tak druhých) a ke kolika neporozuměním i přesto došlo, tak si opravdu nedokážu představit, že by měl někdo s tímto návrhem směrnice (či dalšími materiály, které budou napsány v podobném duchu) nějak rozumně pracovat.

[11] Pokud dojde ke schválení této směrnice a přijetí WCAG 2.0 jako jejího "prováděcího předpisu", tak to nebude nic nového - ČR se k tomuto kroku zavázala už v roce 2006. Jinak WCAG 2.0 Vám nic nediktujte - jednou z jeho výhod je to, že je postaven na principech a je jen na Vás, jakou cestou naplníte to, co se po Vás v tom kterém principu vyžaduje.

[12] Já to vidím tak, že návrh směrnice obsahuje/definuje jakýsi minimální okruh webů,/služeb, u kterých bude přístupnost vyžadována. Směrnice nezakazuje to, že by další služby nemohly/neměly být přístupné. Souhlasím ale s tím, že i v tomto kroku by mělo dojít ke sjednocení s aktuálním stavem v ČR.
z IP 90.176.83.*** | www.prodeep.cz | 30.1.2013 18:33
Především mi prosím dovolte, aby jsem ministerstvu vnitra poděkoval za možnost zde tímto prostřednictvím demokratickým způsobem vyjádřit Svůj názor na celou problematiku.
Pokud jsem text směrnice pochopil správně, přiznávám se, že jsem neporovnával Anglický originál s překladem, tak se domnívám, že tvůrcům směrnice jde dozajista o to, aby v celé EU platila povinnost pro všechny členské státy, aby byly WWW stránky a webové aplikace státní správy přístupné. Myslím, že naplňování této směrnice přinese další odbornou diskusi mezi tvůrci WWW stránek a jejími uživateli nebo alespoň jejich zástupci. Je potřeba si uvědomit, že přístupnost webových aplikací a WWW stránek se netýká jen osob, které nevidí ani světlo ani tmu, ale i osob tělesně znevýhodněných. Otázkou je, jak zajistit přístupnost jednoho systému pro co největší okruh různě znevýhodněných osob, nechceme-li mít na takových portálech odkazy typu.
Pro tělesně postižené, pro mentálně retardované, pro osoby s poruchami sluchu, kdyby na stránce byl zvukový klip a bylo by potřeba v určitém okamžiku místo zvuku promítnout text.
Já si osobně myslím, že bude dobré, když se o této směrnici povede odborná diskuse, která již dozajista probíhá a že žádná aktivita, která si klade za cíl ještě více zrovnoprávnit postavení různě znevýhodněných osob při kontaktu s úřady veřejné moci není nadbytečná.
Pravdou je, že já osobně jsem například velmi spokojen se stránkami ministerstva práce a sociálních věcí. .pdf dokumenty zde obsažené, včetně vyhlášek, zákonů nejsou uzamčeny dvěma hesly pro čtení i zápis současně, díky čemuž je možné takovéto .pdf dokumenty převádět do formátu programu Microsoft Word, nebo je přímo číst v programu Adobe Acrobat Reader.
Co se nevidomých týká, vidím problém v datových schránkách, pokud budou přicházet některé dokumenty jako skenované obrazy do .pdf souborů. Neříkám, že moderní nákladné OCR aplikace nedovedou přečíst valnou většinu zde uložených dat, ale tam, kde je nutné zachovat každé číslo, interpunkční znaménko ve shodě s originálem, tak pro takové dokumenty by jsem OCR technologii osobně nerad používal. Mohl by prosím pán Rada zodpovědět zdvořilý dotaz, jak vypadá situace v tomto ohledu v souvislosti s datovými schránkami?
Zda-li bude stále mnoho .pdf dokumentů přicházet do datových schránek jakožto skenované obrazy tištěných předloh?
Obecně jsem příznivcem elektronizace a přístupu k informacím prostřednictvím Internetu.
Srdečně všechny zdraví.
Mgr. Janusz Chmiel
Odborníkům na toto téma se omlouvám, že nejsem profesionální vývojář WWW stránek ani informatik.
z IP 46.135.120.*** | 31.1.2013 09:13
Byla přidána aktuální verze Rámcové pozice a informace o průběhu projednávání formou  zápisu z jednání ze dne 18.ledna 2013.
z IP 194.228.11.*** | www.ohluchli.unas.cz | 5.2.2013 22:27
Upozorňuji, že pro zdravotně postižené, zvláště ohluchlé, těžce nedoslýchavé a neslyšící je
možnost využití internetu velice důležitá, vzhledem k přístupu k informacím, možnosti komunikovat se státní správou, ve zdravotnictví, i v osobní komunikaci. Přimlouvala bych se, aby ohluchlí měli bezplatné internetové připojení, třebas přes městské úřady.
z IP 31.47.100.*** | www.kochlear.cz | 6.2.2013 07:34
Neslyším a ohledně přístupnosti mi nejvíc vadí to, co už bylo zmíněno. Většinou je jako kontakt uveden pouze telefon. Nebo maj9 zákazníci tzv. zelenou linku na dotazy, ale v písemné podob2 komunikovat mnohdy ani nejde (typicky mobilní operátoři). Při vyplňování formulářů je šasto povinná položka telefon, ale chybí možnost "pouze písemný kontakt". Videa nejsou opatřena titulky a osoby se sluchovým postižením neví, co se na nich říká. Například  volební spoty, které jsou následně vysílánz i ve veřejnoprávní televizi. Když jich pak je okolo třiceti, jako tomu bylo v nedávno při volbě prezidenta, je to přímo diskriminace. Pak mi velmi vadí (a to se sluchem nesouvisí) častý malý kontrast barev pozadí a písma na něm. Možná se to bey problémů čte lidem, co to vymýšlejí, ale mě se například tady, v oblasti na psaní čte černé písmo na tmavě šedém podkladu velmi špatně. Kurzor ani nevidím a z toho důvodu po sobě ani nemohu  zkontrolovat překlepy. Však to vyluštíte.
z IP 31.47.100.*** | www.kochlear.cz | 6.2.2013 07:41
Ještě jsem yapomněl na velmi nepřístupné opisování captcha proti spamu, kdy jsou často nápisy tak nečitelné, že po pátém pokusu o opsání celou v2c vzdám. Přitom možností ochran je mnoho a přístupných. Třeba tadz, kdy se napíše součet.